Modlitba, Antoine de Saint-Exupèry

Modlitba, Antoine de Saint-Exupèry

Neprosím o zázrak – Pane, nýbrž o sílu pro všední den.

Nauč mne umění malých kroků. Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit svůj čas.

Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé.

Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všímal záblesků světla a výšin a abych si tu a tam našel čas pro kulturní prožitek.

Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál. Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.

Ochraň mě před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce. Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme a zrajeme.

Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu. Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce.

Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.

Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi, abych uměl čekat.

Chtěl bych také tebe a jiné nechat vymluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, jsou mu řečeny.

Víš, jak velice potřebujeme přátelství. Dej , abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější věci života dorostl.

Propůjč mi nutné vnuknutí, abych  ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra – se slovy nebo bez nich – na správném místě.

Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život.

Nedávej mi, co si přeji, ale co potřebuji.

Nauč mne umění malých kroků.